poloha

Kaštanovníky zpravidla tolerují studené zimy (až -28°C) a hodí se do průměrných teplot 8-15°C, s průměrnou teplotou 10°C po dobu minimálně 6 měsíců. Podobně ale jak u jiných ovocných dřevin jsou problémem jarní mrazy, při kterých mladé výhonky mohou zmrznout. Toto je problémem především u mladých stromů a hlavně v nížinách, kde se studený vzduch drží. Je tedy riskantní volit ranou odrůdu pro stanoviště, kde k mrazům po vyrašení může dojít. Doba rašení je u kaštanovníku japonského v teplých podmínkách i o měsíc dřív u kaštanovníku setého. Nicméně máme tu zkušenost, že v chladnějších klimatických podmínkách kaštanovník japonský vyraší zhruba jen o týden dřív než kaštanovník setý.

Ačkoli je kaštanovník setý v reáliích českého lesnictví považován za polostinnou dřevinu, snášející větší zástin než dub, tak pro účel produkce plodů vyžaduje slunné stanoviště, tak jak ostatní asijské druhy.
Kaštanovníky se přirozeně vyskytují především v mírném pásmu, v oblastech s ročními srážkami od 700 – 1500mm, a v nízkých zeměpisných šířkách se jim daří jak ve výškách 1800 mnm (Kavkaz), tak i přimo u moře (Calabrie, Thessalie). 

Uvádí se, že kaštanovníky čínské a eurojaponské hybridy mají poněkud vyšší nároky na vláhu – okolo 1200-1300 mm za rok, zatímco Evropským a japonským postačí okolo 800-900mm.  Nicméně je důležité mít na vědomí, že tyto údaje vychází z teplých oblastí původního rozšíření, kde srážky převažují v zimním období. V naších podmínkách, kde je období srážek spíše v období vegetace a zimní srážky se díky zamrzlé půdě akumulují v podobě sněhu a půdu nasytí na jaře, je roční úhrn srážek proto lépe pro rostlinu využitelný. Můžeme tak říct, že v naších podmínkách kaštanovníkům postačí okolo 500 mm ročního úhrnu, přičemž se ale přesto doporučuje počítat se závlahou mladých stromků.
V mírných pásmech se doporučuje kaštanovník evropský sázet do poloh do 700-800 mnm – co se ale hybridů týče, tam se udávají polohy do 600 mnm. Výhodou při volbě stanoviště je již výše zmíněná svažitost terénu, která zajistí odtok studeného vzduchu a nadměrné vody.

Nejranějším odrůdám kaštanovníků v Evropě plody dozrávají od konce srpna, nejpozdějším pak ještě v polovině listopadu. Pro sklizeň plodů nejpozdější odrůdy proto jinde než ve Středomoří nemají význam: v chladnějších oblastech střední Evropy obvykle plody nestihnou dozrát nebo je v době zrání už kvůli vlhkému počasí napadne plíseň.