dřevo

Dřevo je pórovité a se svou barvou i texturou podobá našemu dubu. Běl je úzká, nažloutlá, jádro je hnědé. Při sesychání má tendenci k praskání.  Je středně těžké, poměrně snadno štípatelné, je trvanlivé na vzduchu i ve vodě. Špatně se impregnuje, snadno obrábí a pro zpracování se jeví lepší než dub. Lepší kvality dosahuje kaštanové dřevo dříve než dub, a to asi ve stáří 25 až 30 let.
Borka má obsah taninů okolo 20% a kaštanovník byl proto v minulosti spojen s koželužstvím. Taniny pro činění kůží se však v dnešní době vyrábějí chemicky.

Kaštanovník je dřevinou s vynikající pařezovou výmladností: výmladků bývá značný počet, jsou silné a mají veliké přírůstky. Proto v minulosti podstatnou část porostů v ČR tvořily pařeziny s obmýtím 15–25 let. Pokud se pěstoval kaštan pro výrobu třísla (tedy taninů), bylo obmýtí zkracováno až na pouhých pět let. Výmladkové hospodaření za účelem produkce biomasy by mohlo být perspektivní i dnes. V jiných částech Evropy byly výmladkové kaštanové lesy spojené s vinohradnictvím – dřevo bylo využíváno na podpěry a stavbu sudů..